|
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
VladoC Kolemjdoucí
|
Zaslal: út 29. 5. 2007, 8:32 Předmět: Ríbezľa červená |
|
|
|
Pestujem červené kríčkové ríbezle DETVAN a MARATÓN. V posledných rokoch sa mi stáva, že po dvoch týždňoch po odkvitnutí, keď už vidieť v strapcoch bobuľky, tak časť bobuliek zo strapcov opadá. V čom je problém? |
|
Návrat nahoru |
|
|
StanislavKrejcar Návštěvník
|
Zaslal: út 29. 5. 2007, 21:14 Předmět: |
|
|
|
Dětvan a Maraton jsou výborné odrůdy československé Sempry v Bojnicích v dnešním Slovensku od manželů ing.Cvopových.A k tomu problému, mohlo by se jednat o tzv.sprchávání bobulí,myslím pokud rybíz používáte jen pro vlastní potřebu je lépe se smířit s nižší úrodou.Také by se mohlo jednat o obranu přeplozených keřů,kdy udržuje jen tolik na co má. |
|
Návrat nahoru |
|
|
VladoC Kolemjdoucí
|
Zaslal: st 30. 5. 2007, 16:09 Předmět: |
|
|
|
Ďakujem, je to možné, lebo kvetov bolo hodne. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Fidych Zahradník
|
Zaslal: st 27. 6. 2007, 23:13 Předmět: |
|
|
|
Na keři rybízu by nemělo být víc jak 8-10 hlavních plodných větví, jinak většina květů sprchne. Někdy za to může i nepříznivé počasí v době květu (chladno a větrno s deštěm), kdy nejsou květy řádně opyleny.
Letos včelaři říkali, že na vině malé úrody bude jarní sucho: květy ovocných stromů a keřů měly málo nektaru a proto byly pro včely nezajímavé.
Po sklizni je potřeba odplozené větvě zkrátit (platí i o stromkovém rybízu) zhruba o třetinu, prosvětlovat korunky stromkových rybízů, i keře pravidelně řezat - určitě se vám zvýší výnos. Přihnojování rybízu by mělo být samozřejmostí (zjara dobrým kompostem, přes léto doplnit hnojivou zálivkou z minerálních hnojiv pro drobné ovoce). |
|
Návrat nahoru |
|
|
VladoC Kolemjdoucí
|
Zaslal: po 17. 9. 2007, 22:34 Předmět: |
|
|
|
Ako sa správne rozmnožuje ríbezľa červená? Skúšal som sadiť odrezky na jar i na jeseň, ale úspešnosť nebola veľká. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Fidych Zahradník
|
Zaslal: po 17. 9. 2007, 23:45 Předmět: |
|
|
|
Starší, rozrostlé keře se docela dobře dají rozdělit na několik menších, při tom si zachovají svoje vlastnosti (takové "dělení trsů"). Jinak je při řízkování úspěšnost dost špatná, alespoň z mé zkušenosti. Třeba se ozve někdo, kdo to umí |
|
Návrat nahoru |
|
|
StanislavKrejcar Návštěvník
|
Zaslal: st 19. 9. 2007, 12:03 Předmět: |
|
|
|
Každý máme svoji zkušenost,velmi si vážím zkušeností paní Fidychové je super.Já s řízkováním rybízu a josty nemám žádný problém.Tak si dovolím napsat svůj lety vyzkoušený a praktikovaný způsob.:V ZÁŘÍ si nařežu ze zdravých větviček řízky,osvědčilo se mi osm lístečku-spodní čtyři příjdou do zeminy horní čtyři jsou kontrolní zda se řízek chytil.Je dobré spodní ty co příjdou do země zastřihnout tak ale abychom nepoškodily listové lůžko,z něj totiž vyrostou nové kořínky řízku.A potom již jen zastrkat do půdy a zalít,a v příštím roce si již jen připravit místo na trvalé stanoviště.Tento způsob je o stoprocent lepší a i bezpečnější než dělení keřů,staré keře mohou být napadeny různými chorobami a škůdci.A JEŠTĚ jedno barbarské řešení,stačí některou větvičku rybízu nebo angreštu nebo josty přikrýt posekanou trávou nebo "kompostem",na jaře budete mít pod tímto zařízením tolik výsadbových řízků,že si s nimi nebudete vědět rady. |
|
Návrat nahoru |
|
|
vyslouzil Kolemjdoucí
|
Zaslal: st 31. 10. 2007, 22:19 Předmět: |
|
|
|
Hřížení je poměrně spolehlivý způsob množení. Stejně tak z řízků. Některé odrůdy ale z řízků zakořeňují špatně (např Heinemannův pozdní). Důlkežitý je substrát, ve kterém řízky zakořeňujeme. osvědčilo se mi přidat do něj více písku nebo perlitu. Použití stimulátorů prospěje. |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
|
|
|
|
|