další fóra :: počítače :: mobily :: auta :: digifoto :: hry :: audiovideo :: peníze :: o životě :: vaření   
Cosi malého kulatého bílého v hlíně
Odpovědět na téma    Obsah fóra :: Choroby, plevele a škůdci Jít na stránku 1, 2  Další  [Vše]
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Taiko_CZ
Návštěvník

PříspěvekZaslal: pá 30. 11. 2007, 13:15    Předmět: Cosi malého kulatého bílého v hlíně Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Dobrý den,

jsem nadšený začínající pěstitel všeho, co se mi dostane pod ruku Laughing Bohužel, zatím nemám žádné zkušenosti a k různým informacím se dostávám docela pomalu. Jsem dítě sídliště a na gymplu mě biologie ještě moc nezajímala, takže mám opravdu jen minimum informací. Zatím si jen tak hraju a metodou pokus omyl zkouším, jestli mi z hlíny něco vyleze nebo ne Laughing Snažím se ale získat maximum informací, vzhledem k času, který tomu můžu věnovat, takže jsem rád za každičkou pomoc a tady na fóru budu asi otravovat hodně často Confused

Kdesi u lesa jsem si nabral do tašky trochu hlíny a taťka mi dal hlínu od tety ze zahrádky, z kompostu nebo odkud. Protože jsem taťkovi nechtěl vzít všechnu hlínu, smíchal jsem ty dvě hlíny a zkoušel jsem si do nich sadit co se dalo. Zatím toho teda moc nevyrostlo Confused

Objevil jsem ale v hlíně hrozně malé bílé kulaté pohyblivé cosi, o čem nevím, co to je a jestli mi to pomáhá nebo škodí. Bohužel nemám moc čas prohledávat do podrobna internet, tak jsem si to vyfotil. Fotky sice nejsou žádná sláva, ale snad z toho něco poznáte. Záměrně jsem použil největší rozlišení aby ti prcci byli vidět. Na některých fotkách jdou vidět i jakési malé nožičky. Fotky jsou ale moc velké a budou se pomalu načítat.



http://www.hrukarboss.wz.cz/001.jpg

http://www.hrukarboss.wz.cz/002.jpg

http://www.hrukarboss.wz.cz/003.jpg

http://www.hrukarboss.wz.cz/004.jpg

http://www.hrukarboss.wz.cz/005.jpg

Prosím, poraďte, co to je a jestli mi to škodí nebo pomáhá.

Pokud potřebujete lepší fotky, můžu se v té hlíně hrabat a vytáhnout z ní jeden kaštan (fakt do hlíny strkám skoro všechno, co mi přijde pod ruku Very Happy za pár let vás pozvu do mého arboreta Laughing ) - na tom kaštanu totiž ty malé potvory jdou rozeznat trošku líp. Přišel jsem na to, když mi vyrostl dub a já jsem ho předělával do samostatného květináče - tak jsem přitom obnažil ten kaštan a viděl jsem ty prcky.

Předem děkuji za jakékoliv rady, informace, za cokoliv. Díky, mějte se fajn.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail ICQ Skype
Fidych
Zahradník

PříspěvekZaslal: pá 30. 11. 2007, 22:50    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Vypadá to, že máte v zemině některý druh chvostoskoka. Je to takový bezkřídlý minihmyz, který celkem ničemu neškodí - živí se rozkládajícími zbytky v půdě. Chcete-li se půdního hmyzu zbavit, zkuste poprášit povrch květináče přípravkem Dursban 10G, ale opravdu jen zlehka poprášit.
P.S. Zahradníci používají spíš výraz zemina (zem), substrát nebo půda. Hlína je pro hrnčíře a keramiky Cool
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Taiko_CZ
Návštěvník

PříspěvekZaslal: so 1. 12. 2007, 0:23    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Tak děkuji za upozornění ohledně používání pojmu "hlína". Pokusím se naučit a zažít pojem "zemina" nebo "půda".

Pokud jsou ti chvostoskoci neškodní a nebudou mi papat semínka a rostliny, tak je tam nechám. Tak nějak jsem si řekl, že budu rostliny pěstovat s minimem všelijakého zasahování. A nejraději bych se úplně vyvaroval používání chemikálií, pokud to vůbec bude možné.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail ICQ Skype
Taiko_CZ
Návštěvník

PříspěvekZaslal: st 5. 12. 2007, 19:27    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Mám tu novou fotku:

http://www.hrukarboss.wz.cz/Chvos3.JPG

Vzhledem k tomu, že mám směs půdy z venku, mám v ní nejen různé živočichy, ale i plevel. Na téhle fotce je zrovna vylézající plevel, který okupují ti chvostoskoci. Takže jestli se ti chvostoskoci neživí jen organickými zbytky, ale i živými rostlinami, tak se možná rozhodnu se jich zbavit Sad

Zatím jsem je viděl nalepené jen na kaštanu a na tomhle malém plevelu. Jsem zvědavý, jak ten plevel bude vypadat za pár dní.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail ICQ Skype
landart.czech
Návštěvník

PříspěvekZaslal: čt 6. 12. 2007, 12:12    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Už na začátku mi to přišlo spíš jako mšice, než jako chvostoskoci. Myslím, že o budou ony. Takže to vidím na prolití země insekticidem. Josef.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Taiko_CZ
Návštěvník

PříspěvekZaslal: čt 6. 12. 2007, 13:04    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Crying or Very sad

Tak si zjistím zase něco o mšicích. Ale myslel jsem, že mšice jsou větší a navíc okřídlené. Ten plevel na tom posledním obrázku = pouhé 2-3mm. Takže ti maličcí jsou skutečně opravdu hrozně maličcí. Chodí, neskáčou, nelétají. Bohužel skutečně ohryzali všechno zelené, co na tom plevelu bylo.

Když jsem si ale četl o těch chvostoskocích, dozvěděl jsem se, že když mají nedostatek potravy, pustí se do živých rostlin, přestože dávají přednost rozkládajícím se zbytkům. Zkusil jsem pár suchých i čerstvých lístků rozmělnit a posypat povrch půdy. Třeba to pomůže. Jinak to budu zatím jen pozorovat a zkoumat a zasahovat budu asi až na jaře.

Chtělo by to mikroskop Laughing
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail ICQ Skype
landart.czech
Návštěvník

PříspěvekZaslal: čt 6. 12. 2007, 17:59    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Mladé mšice jsou (stejně jako ten plevel) nejprve malé, až pak vyrostou. Mladší vývojová stadia mšic jsou bezkřídlá, křídla mají až dospělci a to ještě ne vždycky. Josef.
A zasáhl bych pokud možno hned. Nejspolehlivější proti všem škodlivým činitelům (hmyz i houby apod.) by byla celková dezinfekce půdy propařením (pokud byste na to nechtěl jít chemicky). (Pokud budete propařovat, pak byste pochopitelně měl i ten kaštan vařený, což by asi nebylo ono, že? Rolling Eyes )
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Fidych
Zahradník

PříspěvekZaslal: čt 6. 12. 2007, 20:56    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Mšice se drží na zelených částech rostlin z kterých sají "šťávu", nežijí v půdě. Prolévat zem insekticidem nemá cenu - jsou to přípravky dotykové, působí po zasažení škůdce (některé insekticidy se vstřebávají do rostliny a pak na škůdce působí (laicky řečeno) jako jed dlouhodoběji Wink .
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
landart.czech
Návštěvník

PříspěvekZaslal: čt 6. 12. 2007, 21:45    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Ať je to, co je to - chvostoskoci anebo mšice (Cituji:"...nebo čert, hlavně když to není finančák..." Razz ), na tom plevílku to jistě saje a tak to bude sát i na ostatních pěstovaných rostlinách. A dotykové insekticidy se při zálivce na tyto potvůrky též dostanou a tak ne že by to smysl nemělo (to je aspoň můj názor). Josef.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Taiko_CZ
Návštěvník

PříspěvekZaslal: ne 6. 1. 2008, 16:12    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Bez nějakého radikálního zásahu jsem neustále půdu pozoroval a zatím musím říct, že všechno nasvědčuje tomu, že ten drobný minihmyz je opravdu druh chvostoskoka. Kromě těch kulatých se mi v půdě objevili i podlouhlí chvostoskoci. Vypadají podobně jako Folsomia Candida a při zalití se jich objeví velká spousta a skáčou.

Častým, důkladným a trpělivým pozorováním vrchní části zeminy, hledáním informací na internetu a několika pokusy jsem dospěl k názoru, že ti maličcí mým rostlinám skutečně neškodí. Bohužel, nemohu vidět hlouběji do půdy, takže nevím, co tropí tam dole a musím se spoléhat jen na předpoklady a informace o chvostoskocích, které mám z internetu.

Na internetu jsem se dozvěděl, že většina druhů chvostoskoků se vyskytuje v horní vrstvě zeminy a živí se rozkládajícím se organickým materiálem a houbami na něm. Jen v případě nedostatku potravy "napadají" živé rostliny.

Kromě toho plevele jsem je neviděl pojídat žádnou z jiných rostlin, žádný z klíčků. Naopak na kousíčku hnijícího jablka jich bylo hrozně moc.

Proto jsem se zařídil tak, že půdu pravidelně posypávám rozmělněnými (sušenými a rozemletými ve starém kafe mlýnku) zbytky biologického odpadu. Předpokládám, že když jej ti chvostoskoci pojídají, vytvářejí při tom humus. Proto si myslím, že tím alespoň v malé míře přidávám půdě živiny. Předpokládám, že rozmělněním bioodpadu urychluji tento proces přeměny na humus, než kdybych tam sypal větší kousky organických zbytků.

Přitom doufám, že až budu rostliny hnojit (o výrobě a složení hnojiv zatím nic nevím), těm živočichům v půdě to neublíží.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail ICQ Skype
Fidych
Zahradník

PříspěvekZaslal: ne 6. 1. 2008, 19:25    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Sušený a mletý bioodpad přímo do květináče k rostlinám není (podle mně) nejvhodnější. Když si uvědomíte, že takový odpad se nejprve kompostuje, kde projde nějakým procesem rozkladu a zrání a pak teprve je vhodný k rostlinám, budete se mnou možná souhlasit. Po čase vám může zemina v květníku zkysat, změní se půdní reakce, rostlinám neposloužíte Crying or Very sad a krmit chvostoskoky nemusíte, oni si poradí!
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Taiko_CZ
Návštěvník

PříspěvekZaslal: ne 6. 1. 2008, 19:28    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Ok, beru na vědomí.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail ICQ Skype
StanislavKrejcar
Návštěvník

PříspěvekZaslal: út 8. 1. 2008, 10:07    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Budu se rouhat!Je dobře,že se celý národ upnul k ekopěstování a bio.Ale všeho smírou,toto pěstování je šetrné k celému spektru tedy nejen k užitečným ale i škodlivým příslušníkům flory.Tím,že se používá bioodpadů k přihnojování je to vlastně doplńování i potravinových složek pro všechny mikroorganismy které tento odpad likvidují a tím i přežívají.Je to tzv.biokoloběh přežití.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Taiko_CZ
Návštěvník

PříspěvekZaslal: út 29. 1. 2008, 18:21    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Zajímalo by mě více podrobností o tom, proč by půda mohla zkysnout, kdybych na její povrch občas dával nějaké zbytky z ovoce nebo zeleniny, atd.?

Jistě záleží na tom, jací živočichové v oné půdě žijí a kolik druhů.

V případě půdy bez živočichů chápu, že by nasypaný odpad musel hnít, čekat až jej rozloží bakterie atd.

Ale co v případě půdy plné různých živočichů, kteří se živí organickými zbytky? Tyhle zbytky ti živočichové přetvoří na nějaké výkaly. Pořád bude hrozit překyselení?


Po vašich radách jsem přestal půdu posypávat organickými zbytky. Pokračoval jsem v tom jen ve velmi malé míře v některých průhledných nádobách. Všechno, co jsem tam dal, do 14 dnů zmizlo. Nepozoruji žádné přemnožení ani jednoho druhu živočichů.


Mno, v každém případě mám zájem (a založím proto ještě nové téma) o doporučení literatury (preferuji elektronickou, ale bohužel, takové moc není, jestli vůbec nějaká) týkající se nejen pěstování rostlin, ale především biologie rostlin, malých živočichů, půdních organismů, literaturu zabývající se půdou. Mnoho z vás je tady jistě vystudovaných vysokoškoláků v oborech biologie, zemědělství atd. a při studiu jste jistě měli k dispozici velké množství různých materiálů. Klidně si zakoupím i skripta na nějaké vysoké škole, které si doma v klidu pročtu. Být mi 19 roků, klidně bych se přihlásil na nějakou vhodnou vysokou školu, ale to už teď nepřichází v úvahu.



StanislavKrejcar: Je snad špatné být šetrný k celému spektru živočichů? Neexistuje podle vás způsob, kdy by člověk dokázal stejně efektivně pěstovat tolik rostlin a potravin, kolik pěstuje dnes a přesto v "souladu s přírodou"?
– Myslím, že příroda si všechno zařídila po svém velice promyšleně. Všichni škůdci mají své přirozené nepřátele a v přírodě bez zásahu člověka se zdá být všechno v rovnováze. Když se přemnoží nějaký škůdce, přemnoží se i ty druhy, které se jím živí, atd. Proto si nemyslím, že návrat "k přirozenosti" je špatnou cestou. A mnoho "permakulturistů" (omlouvám se jim, že je neumím dobře označit, pojmenovat) dokázalo, že i v permakulturní zahradě (mluvím i o obrovských zahradách či statcích) lze s úspěchem pěstovat velké množství potravin pro lidi a to !bez boje s přírodou, ale naopak s její pomocí!. Bohužel, permakultura není dokonalá, zatím nezná odpovědi na mnoho otázek, nedokáže zajistit třeba takové množství obilovin, jaké společnost spotřebovává a potřebuje. Tedy, vlastně nevím, jestli to dokáže, ale předpokládám, že ne. Zatím toho o ní vím málo a nedostal jsem se dál než k ekozahradám - tzn. permakulturní přístup k zahradám. Nevím, co všechno už dokázali permakulturisté vymyslet například k otázce polí, sadů, atd.

V každém případě jde jen o to se zamyslet. Můžeme s přírodou bojovat a ročně do toho boje vkládat miliardy dolarů (nebo euro, jak chcete), tak jak to děláme dnes. Anebo můžeme hledat přístupy, kdy není potřeba s přírodou bojovat, ale naopak, maximálně využívat toho, co nabízí.

V obou případech je potřeba velké úsilí, mnoho znalostí, mnoho zkoumání, experimentování. V prvním případě musí lidé vymýšlet nové a nové chemikálie (s tím souvisí i zkoumání živočichů a rostlin) a všelijaké radikální zásahy do toho, co je pro přírodu přirozené. Hnojiva, herbicidy, insekticidy, postřiky na zvýšení trvanlivosti, všelijaké genetické úpravy pro větší a hezčí ovoce, a tak dále. V druhém případě je potřeba podrobně zkoumat celý systém přírody - od mikroorganismů, přes malé živočichy a rostliny, větší živočichy a rostliny až k těm největším - včetně jejich chování, toho jak ovlivňují okolí, čím a komu přispívají, čím a komu škodí. Pozorovat, jak to funguje v přírodě a zkoušet, jak by to mohlo fungovat, ale přizpůsobené člověku - bez radikálnějších zásahů.


Všechno má své pro i proti, ale když se zamyslím, připadá mi mnohem rozumější ta druhá možnost. Nebo alespoň něco mezi.

Rozhodně to, co dělá společnost dnes, to jak funguje celý ten moderní systém lidské společnosti, mi připadá jako cesta do záhuby. Společnost vyčerpává všechny zdroje planety a neudržuje rovnováhu - ničím ji to nevrací, nestará se. Nezkoumá přírodu a celou planetu takovou, jaká je, ale chce ji mít mermomocí podle sebe. A pak se diví, že když vykácí pralesy, spálí moře ropy a uhlí, že jim roztává Arktida, rozšiřují pouště, tam kde pršelo hodně, prší ještě víc a každoročně trpí lidé povodněmi, tam kde pršelo průměrně, pršet přestává. Pak se diví, jak se za posledních pár desítek let rozšířila rakovina a zabíjí víc než mor. A diví se a svůj údiv řeší dalšími radikálními zásahy, dalšími umělými způsoby, proti přírodě.

_________________
Řešením vašeho problému je EKOZAHRADA a PERMAKULTURA Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail ICQ Skype
Fidych
Zahradník

PříspěvekZaslal: st 30. 1. 2008, 21:19    Předmět: Odpovědět na téma Odpovědět s citací
Taiko, myslím, že byste mohl studovat i přesto, že jak říkáte, by vysoká škola už pro Vás nebyla (kvůli věku?). Posílám Vám odkaz na Vyšší odbornou školu zahradnickou v Mělníku, kde je možné dálkově studovat v každém věku. Škola má víc jak stoletou tradici, vysokou úroveň výuky uznávanou i v zahraničí, a v profesorském sboru řadu odborníků ze všech zahradnických oborů Idea.
Mám za to, že kdybyste jim poslal dotazy, které jste vznesl ve svém posledním příspěvku, odpověděl by vám někdo na odborné úrovni, a jistě by Vám doporučili i literaturu (učebnice) k oborům, které Vás zajímají.
Koukněte na jejich stránky, určitě si uděláte obrázek, s kým byste měl tu čest. Dejte vědět, jak jste uspěl Question
http://www.zas-me.cz/
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Odpovědět na téma    Obsah fóra :: Choroby, plevele a škůdci Jít na stránku 1, 2  Další  [Vše]
Přejít na:  


alexisBlue v1.2 :: Theme Created By: Andrew Charron :: Icons in Part By: Travis Carden
Powered by phpBB © 2001, 2002 phpBB Group